Máme rádi pohyb a hry. Hraní si je pro dítě jako práce pro dospělého -vyžaduje motivaci a ocenění/radost z výkonu. Proto s podzimním počasím hrajeme více hry, které jsou interaktivní a vytváří bezpečný prostor pro dítě, ve kterém vedeme dialog, můžeme se projevit otevřeně a zároveň se učíme diskrétnosti. Nenucenost je dalším principem her -kdo si hrát nyní nechce, nemusí. Vyvarovat se však musíme nevhodné kritičnosti, že někomu něco nejde nebo to ještě neumí… A důležitým, pro děti snad nejžádanějším prvkem her je komediálnost, která bývá projektivní a má katarzivní charakter, tzn. pomáhá dítěti uvolnit se a dává průchod třeba i zadržovaným emocím. Hry, které hrajeme mají často skrytý podtext, o kterém děti často nic netuší. Hry mohou pomoci dětem uzavřeným (např. hra Malujeme čtyřručně), přecitlivělým (Země města), vzdorovitým (Na radar), hyperaktivním (Relaxace v pohybu)..podporující empatii (Zakládačka, Včelí úl, Na sochy) a eliminující agresivitu (Házení listem papíru, Peříčková foukaná, Doplňování příběhu).