V úterý 4. 6. 2024 jsme se vydali do Muzea alchymistů a mágů staré Prahy, kde jsme nahlédli pod pokličku kotlů rudolfínských alchymistů.
Nejprve jsme se ponořili do moudrých textů o alchymistech, alchymii i osobnostech s alchymií spojených, ať již šlo o alchymisty samé či nečekané (například Karla IV. , Williama Shakespeara).
Prošli jsme magickou místností Faustova domu a pak lehce zasvěceni vystoupali po spirále života vzhůru k nebesům.
Spirálou života myslíme točité schodiště postavené Kelleym v 16. století, které je takřka v nebesích (ve vysoké věži). Na půdě mezi trámy z dob rudolfinských jsme se ocitli v autentické atmosféře laboratoře jednoho z nejslavnějších rudolfinských alchymistů magistra Edwarda Kelleyho, který v tomto domě skutečně žil.
Po expozici se srozumitelným a poutavým výkladem mnicha oblečeného v kutně s kápí jsme se vydali z Jánského vršku do Mostecké ulice – směr Muzeum pražských pověstí a strašidel.
Není strašidel bez pověstí, tak jako není pověstí bez strašidel. Proto jsme se nejprve v přízemí seznámili alespoň s těmi nejznámějšími pověstmi, které nám nabídl tajemný poutník/průvodce.
Přízemní část expozice nám nabídla také interaktivní exponáty, minidivadlo, kouzelné originální ilustrace a postavy strašidel vystupující ze zdí.
Ve sklepních prostorách, jejichž součástí je i sklep ze 12. století, je vybudována ulička s několika zákoutími, která evokují atmosféru půlnoční Prahy před mnoha staletími. V této uličce jsme si potykali s 25ti nejznámějšími pražskými strašidly. Některá jsme viděli přímo, ale mnoho jiných bylo poschovávaných všude kolem nás. Vykukují z oken, jsou za pootevřenými dveřmi, vrhají stín na stěnu, anebo létají kdesi u stropu.
Součástí byl i prodejní koutek suvenýrů, jak jinak, než o strašidlech:)
Obě muzea byla vskutku tajemná a trochu strašidelná, ale za to nečekaně zábavná a dobrodružná.
Na začátku května jsme podnikli výpravu do zábavního parku Krtkův svět v Horních Měcholupech.
Cesta byla zpestřena jízdou dvoupatrovým vláčkem.
Celý areál je vystavěn v klidné lesnaté části Prahy.
Dalších návštěvníků zde bylo velmi málo, a tak jsme si mohli bez omezení užívat trampolín, skluzavek, dřevěných a lanových prolézaček, jízdy na šlapacích autíčkách, házení míčků do terčů, prohlídky pohádkových domečků.
Děti obdivovaly i krmily koi kapry, kozy, ovce, poníky, vietnamská prasata, nosály a především volně se procházející pávy.
Dešťová přeháňka nás zahnala do Krtkova skleníku plného dalších herních atrakcí (lana a sítě, odrážedla, skluzavky, malá lezecí stěna).
Všichni jsme si to velmi užili, jen času se nám nedostávalo.
Dne 23. 4. odpoledne jsme navštívili Muzeum ocelových figurín v Praze.
Galerie Ocelových Figurín je světovým unikátem díky sochám v životní velikosti, které jsou vyrobené z recyklovaného šrotu. Na celé expozici se podílí 120 umělců z celého světa. Exponáty jsou vyráběny za pomocí ručního svařování. K jejich výrobě není použita žádná těžká technika, jsou použity pouze hořáky, svářečky, kladiva a řezače. Jejich výroba trvá 1-8 měsíců dle velikosti figuríny. Nachází se tu sochy ve třech kategoriích a to dle váhy. Malé figuríny ve velikosti dítěte do výšky cca 140 cm váží okolo 50-100 kg. Středně velké sochy do výšky cca 230 cm se s váhou pohybují mezi 300-500 kg. Ty největší figuríny, kam řadíme modely luxusních aut a autoroboty s výškou 320 cm, šplhají až na 1.200 kg, tedy 1,2 tuny. Výstava byla kontaktní, smyslová a nevšední.
